Články

Nástup zpět do práce po rodičovské dovolené je obrovský milník. Na jednu stranu přináší těšení se mezi dospělé lidi, vlastní příjem a mentální restart. Na stranu druhou s sebou často nese neviditelný náraz do zdi zvaný „druhá směna“.

Ruku na srdce – jak často perete povlečení a prostěradlo? Pravděpodobně celkem pravidelně. Ale kdy jste naposledy věnovali pozornost tomu, co leží přímo pod ním? Matrace je srdcem celé ložnice, přesto na její údržbu často zapomínáme.

Otevřete spíž, že si vezmete vločky na kaši, a kolem nosu vám proletí mol. Nebo neopatrně necháte v létě na lince misku s dozrávajícími meruňkami a druhý den nad ní krouží hotové mračno octomilek. V ten moment by se v člověku krve nedořezal. První myšlenka bývá často plná studu: „Panebože, mám doma špínu!“ A hned…

Vejdete do kuchyně, že si uvaříte kávu, nebo do koupelny vyčistit si zuby, a v tom to přijde. Nepříjemný, tlející závan, který jasně říká: „Ahoj, žiju si vlastním životem. Tvůj odpad.“

Znáte ten pocit? Těšíte se na čistě vyprané povlečení, otevřete buben a místo vůně čistoty vás do nosu cvrnkne závan jak z močálu. Je to docela velký paradox – do pračky přece pořád lijeme voňavé gely, sypeme prášky a pračka přesto smrdí, jako by v ní týden hnilo mokré tričko. Kde je chyba?

Znáte to. Venku je pařák, je tropických 35 stupňů, vzduch se ani nehne a jediná aktivita, kterou jste schopné psychicky i fyzicky zvládnout, je rotace ventilátoru nebo bleskový přesun do stínu k bazénu. Jenže domov jako by se v tomhle počasí spikl proti nám – v kuchyni krouží octomilky, koš začíná žít vlastním životem a…

Kuchyň je nejvytíženější místo v domě a udržet v ní trvalý pořádek bývá občas únavné. Často stačí chtít vytáhnout jeden hrnec a sesype se polovina skříňky. Aby kuchyň fungovala, nemusí být dokonalá. Mnohem důležitější je, aby nám při každodenních činnostech nepřidělávala práci. K tomu skvěle pomáhá jeden jednoduchý princip: Pravidlo jedné ruky.